Dnešní webinář se věnoval problematice "hodnocení na kvalitu". Pozvání přijal Mojmír Florián – ředitel odboru veřejných zakázek II, ÚOHS. Záznam webináře ZDE. Těžištěm prezentace bylo "hodnocení na kvalitu." Chtěli jsme ukázat, že zohledňovat své potřeby v rámci hodnocení je jednodušší, než omezovat trh stanovováním přísných podmínek účasti – formou kvalifikace.
Inspiraci můžete čerpat ze sborníku, který ÚOHS připravil. Sborník obsahuje rozhodnutí z oblasti veřejných zakázek ve zdravotnictví za roky 2021 a 2022. Celkem 22 tematicky rozčleněných rozhodnutí – zadávací podmínky, vyloučení dodavatele, hodnocení nabídek a mnoho dalších. Můžete se podívat na příklady dobré praxe, ze kterých je patrné, že mnoho rozhodnutí pro zadavatele dopadlo přívětivě. Sborník ke stažení ZDE.
V úvodu je potřeba zmínit, že zadávání je strategickou činností, která vyžaduje promyšlený postup. Musím vědět, že každá zadávací podmínka je způsobilá omezit hospodářskou soutěž. Pečlivě zvažuji vymezení předmětu plnění (co chci) a kvalifikace (od koho to chci). V každém z těchto kroků musím vědět proč podmínku stanovím a zda je odůvodněná legitimními potřebami zadavatele. Měl bych vědět, co podmínka způsobuje na trhu (když nemám představu, mohu využít např. PTK – čím náročnější podmínka, tím důkladnější musí být její odůvodnění). Zde platí pravidlo, že pokud se nebudu bavit s trhem při přípravě zakázky, bude se trh bavit se zadavatelem v průběhu výběrového řízení formou dotazů nebo námitek. Je tedy na každém, aby si zvážil, kterou strategii zvolí. Z pohledu práva si kladu otázku, zda se nedopouštím diskriminace. Z pohledu ekonomického se ptám, o kolik si zakázku prodražuji a zvažuji i další souvislosti.
Zlaté pravidlo zní: "Vím, co dělám a proč to dělám."
Hodnocení vs. podmínky účasti (předmět plnění, kvalifikace…)
Podmínky účasti v zadávacím řízení – v této kategorii zadavatel porovnává požadavky, které stanovil v zadávací dokumentaci s údaji, doklady, vzorky nebo modely v nabídce. Posuzuje základní metodou – splňuje či nesplňuje. Nesplnění jedné jediné podmínky účasti musí vést k vyloučení, tzn. že dodavatel nesplňující podmínky účasti se vůbec neúčastní soutěže.
Kritéria hodnocení – při hodnocení zadavatel porovnává nabídky mezi sebou na základě kritérií, která stanovil v zadávací dokumentaci. Při multikriteriálním hodnocení neúspěch v jednom hodnoticím kritériu neznamená nemožnost uspět v jiném. V tomto případě i dodavatel, který je v určitém kritériu „slabší“, může soutěžit.
Existuje rozdílný pohled dozoru při posuzování oprávněnosti podmínek účasti v zadávacím řízení a v případě posuzování oprávněnosti nastavení hodnoticích kritérií.
Mýtus, který neplatí: „Nejlepší je soutěžit na cenu, nic jiného před ÚOHS stejně neprojde“
Opak je pravdou. Racionálně smýšlející zadavatel, který ví, co dělá a proč to dělá, a je připraven svůj postup vysvětlit a hájit, se ve vztahu k hodnocení nemá čeho bát! Pokud se rozhodnete hodnotit na kvalitu, je potřeba zvážit, kolik procent jí vyčleníte. Je na manažerovi, kolik procent stanoví. Ze zkušenosti víme, že kvalita, která dostane méně než 20 procent hodnocení, nemá smysl. Celý proces hodnocení je náročný na přípravu a při 20 procentech váhy nedokáže zvrátit 80 procent váhy ceny. Existují i taková výběrová řízení, kdy zadavatel stanoví cenu, kterou je ochoten zaplatit, a pak hodnotí nabídky jen na kvalitu a hledá takové řešení, které bude nejlépe naplňovat jeho potřeby.
Nástroje pro překonání informační disproporce mezi zadavatelem a dodavatelem
Máme k dispozici dva instituty, které pomohou narovnat informační nesoulad mezi znalostí předmětu zakázky mezi zadavatelem a dodavatelem. Jedná se o průzkum trhu nebo předběžnou tržní konzultaci. Průzkum trhu vychází z veřejně dostupných zdrojů (např. informace na internetu) a primárně shromažďuje informaci o cenách nebo o dostupnosti zboží. Zadavatel nesmí nic specifikovat. Předběžná tržní konzultace umožňuje daleko hlubší prozkoumání problematiky a jen díky účasti více dodavatelů si zadavatel může udělat přehled o tom, do jaké míry jsou jednotlivé podmínky pro trh limitující. I zde platí, že se ptáme více než jednoho dodavatele, abychom se ujistili, že požadavky jsou přiměřené. Pokud se zadavatel rozhodne získané informace využít při přípravě zadávací dokumentace, je povinen tuto část označit a uvést jako zdroj PTK a identifikovat účastníky. V případě, že si zadavatel nechá vypracovat část zadávací dokumentace 3. stranou, je i v tomto případě povinen tuto pasáž označit a uvést např. jméno odborné firmy.
Kritéria kvality
Existují dvě skupiny kritérií kvality tzv. kvantifikovatelná (počitatelná či objektivní) a nekvantifikovatelná (nepočitatelná nebo subjektivní). Většina negativních zkušeností Úřadu s tzv. „hodnocením na kvalitu“ se týká jedné věci, a sice právě vymezení nekvantifikovatelných kritérií hodnocení. Pokud se zadavatel rozhodne hodnotit nabídky podle něčeho, co nelze exaktně spočítat, musí konkrétně, přesně a jednoznačně vymezit (1) co bude hodnotit a co musí nabízené plnění splňovat, aby obdrželo vyšší bodové hodnocení, a (2) jakým způsobem to bude zadavatel hodnotit (mechanismus, jakým bude kvalita nabízeného plnění hodnocena dle popsaného kritéria „přeměněna“ typicky na body).
Můžete si poslechnout celý záznam webináře, nechat se inspirovat četnými příklady z praxe. Diskutovali jsme i o benefitech marketingového průzkumu v porovnání s předběžnou tržní konzultací.
V případě Vašich dotazů se na nás můžete obrátit: info@iknz.cz