Dnešní webinář se věnoval praktické oblasti nákupu zdravotnických prostředků s prioritou kvality. Pozvání přijala Helena Kordačová – vedoucí Oddělení zadávacích řízení Odbor veřejných zakázek FN v Motole. Záznam webináře ZDE. Mělo by být společenskou odpovědností nakupovat výrobky s vyšší užitnou hodnotou. Představme si příklad náplasti. Pokud se po každém umytí rukou odlepí a bude potřeba použít novou, spotřebujete mnohonásobně více náplastí a o ekonomické výhodnosti nemůže být řeč.
Ve FN v Motole máme zájem o výrobky s vysokou užitnou hodnotou. Parametry kvality uplatňujeme při nákupu již mnoho let. Ze zkušenosti víme, že raději budeme věnovat přípravě o 5 minut více času, protože si tím zajišťujeme, že zakázka dobře dopadne. Chceme kupovat správné zboží ke spokojenosti všech a zajistit, že bude dodáno ve správný čas a v požadované kvalitě. Raději věnujeme 4 dny testování, ale pak máme jistotu, že nakoupíme výrobky s užitnou hodnotou, o kterou usilujeme. Je to i otázka renomé nemocnice, protože si nemůžeme dovolit nekvalitu.
Kolik kvality je dobře?
Bylo potřeba nejdříve prošlapat cestu. Jednou z prvních zakázek na kvalitu, která byla ve FN Motol realizována, bylo zajištění dodávky náplastí. Pro první zkušenost jsme si zvolili takový zdravotnický prostředek, který si každý dovede představit a na vlastní kůži může vyzkoušet. Kvalita byla hodnocena prostřednictvím subjektivních kritérií a měla váhu 30 procent nabídky, 70 procent tvořila cena. Kvalitu posuzovala hodnoticí komise složená v tomto případě z vrchních sester. Testování probíhalo po dobu 5 dní, kdy vrchní sestry chodily po chodbách doslova oblepené vzorky a testovaly přilnavost náplastí k suché i vlhké pokožce, zda laicky řečeno náplast lepí v nejrůznějších situacích. Důležitým parametrem byla i oblast snadné aplikace a odstranění z pokožky bez lepivých zbytků. Kvalita materiálu z pohledu tvarové poddajnosti a snadného dělení bez pomoci nůžek. Jednotlivé kvalitativní parametry byly hodnoceny jako ve škole – známky 1 až 5 s tím, že nejlépe hodnocený získal 5 bodů a nejhorší 1.
Tabulka pro finální hodnocení nabídek, kde byla zohledněna nabízená cena a hodnocena kvalita je k dispozici ZDE.
Není tajemstvím, že jsme tento týden zveřejnili veřejnou zakázku na dodávky nemocničního prádla pro personál. Ke spolupráci jsme oslovili nezávislou akreditovanou laboratoř, aby nám vyhodnotila subjektivní hodnoticí parametry. V tomto zmiňovaném případě má kvalita váhu 70 procent a 30 procent tvoří nabídková cena.
Proč zohledňovat kvalitu?
K tomu je hned několik důvodů. Prvně chceme spokojené pacienty a personál. Kvalitní zdravotnické prostředky usnadňují ošetřujícímu personálu práci. Chceme být také dobrým hospodářem s veřejnými prostředky. Ani v domácnosti nenakupujete jen nejlevnější výrobky bez ohledu na jejich užitnou hodnotu. Již mnozí použili rčení: "Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné věci." A toto platí i ve zdravotnictví. Jak již bylo řečeno u příkladu náplastí, pokud se po každém umytí rukou odlepí a musíte použít novou, nehovoříme o ekonomické výhodnosti.
Kvalita jako nepovinné kritérium
Parametry kvality dáváme jako nepovinné kritérium. Tím neomezujeme soutěž z pohledu účasti dodavatelů, ale jako zadavatel máme právo určit o jakou užitnou hodnotu usilujeme, jaké kvalitativní parametry preferujeme.
V souvislosti s hodnocením "subjektivních" či řekněme "nekvantifikovatelných" kritérií bylo připomenuto rozhodnutí UOHS ze dne 15. 3. 2021 číslo jednací: 09045/2021/162/PJE, spisová značka: R0018/2021, kde v § 5 odst. 22 bylo řečeno následující: Ve vztahu k hodnocení nabídek přezkumná a rozhodovací pravomoc Úřadu tedy sahá pouze do úrovně těch činností zadavatele, „které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která nabídka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit“ (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62, ze dne 16. 3. 2004 (dále jen „rozsudek sp. zn. 2 A 9/2002“). Obdobné závěry v souvislosti s institutem mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl ve svém rozsudku č. j. 62 Af 10/2011-313, ze dne 3. 10. 2013 i Krajský soud v Brně s tím, že „posouzení toho, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, resp. zda případné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je opodstatněné či nikoliv, je plně v kompetenci hodnotící komise, nicméně zároveň platí, že žalovaný podrobuje kontrole postupy, ať již hodnotící komise či zadavatele v tom smyslu, zda tyto byly činěny dle zákona“. Celý dokument k dispozici ZDE.
Můžete si poslechnout celý záznam webináře, nechat se inspirovat vzorci pro přepočet hodnocení kvality a hodnoticí karty pro účely hodnocení odborné komise. Diskutovali jsme i o benefitech marketingového průzkumu v porovnání s předběžnou tržní konzultací.
V případě Vašich dotazů se na nás můžete obrátit: info@iknz.cz