Již mnoho let se v odborných kruzích hovoří o tom, že kvalita péče je prioritou. Medicínu holýma rukama provozovat nelze, proto je potřeba pořídit potřebný zdravotnický materiál. Pokud chceme zajistit kvalitu, měli bychom pracovat s kvalitním materiálem. Zde však nastává malý zádrhel. Předností zdravotnických prostředků je právě jejich pestrost, protože jedině tak je možné uspokojit rozličné požadavky jednotlivých pacientů. Podle jakých parametrů se však orientovat v tak široké nabídce? Kde získat informace o aktuální nabídce trhu, když se vše tak rychle vyvíjí a mění? Nedostatek času a kvalifikovaných pracovníků nákupu řešení ještě více komplikuje. Výsledkem je zjednodušení na maximální minimum agendy – tj. opakování již realizovaných zadávacích dokumentací stále dokola. Takový přístup však nepřináší ani inovativní řešení ani zlepšení kvality péče. Jediným kritériem výběru dnes zůstává nejnižší nabídková cena.
Studie realizovaná na vzorku přímo řízených nemocnic z veřejně dostupných informací za rok 2020 ukázala, že nemocnice téměř výhradně nakupují s ohledem na kritérium nejnižší nabídkové ceny. Z celkového vzorku 765 analyzovaných veřejných zakázek na zdravotnické prostředky se hodnocení kvalitativních parametrů vyskytuje vedle nabídkové ceny jen u 10 procent vypsaných veřejných zakázek v režimu zákona. Medián je 7. (Zdroj: IKNZ)
Pokud se zadavatel rozhodne, že se chce kvalitou zabývat, měl by si hned v úvodu rozmyslet, jaký prostor kvalitativním parametrům věnuje. Pokud např. plánuje zohlednit 10 procent ve prospěch kvality a 90 procent ve prospěch nejnižší nabízené ceny, neměl by tímto ztrácet čas. Kvalita je v takovém případě pouze pro dobrý pocit, protože oněch 10 procent nemůže ovlivnit výsledek výběrového řízení. Pokud mají mít kvalitativní parametry smysl, je potřeba uvažovat o min. 50 procentech bodového hodnocení.
Česká republika pokulhává za Evropou. Průměr EU v počtu zakázek, které zohledňují kvalitativní kritéria, je 57 procent. Více než polovina realizovaných výběrových řízení na zdravotnický materiál obsahuje v rámci hodnocení i kvalitativní kritéria. (Zdroj: The Value Based Procurement Journey in Europe / VBP Community of Practice, TED 2018)
Není dobrého hospodáře, který nakupuje jen s ohledem na nejnižší nabízenou cenu. Takový přístup s sebou přináší mnohé vícenáklady, které je potřeba v této souvislosti sledovat. Jako příklad uveďme vyšší spotřebu materiálu vlivem nekvality, vyšší výskyt infekcí, vyšší výskyt komplikací či reoperací, prodlužování pobytu v nemocnici, vyšší časové nároky ošetřujícího personálu.
V zahraničí se stále více prosazuje přístup, který je orientovaný na nákup nejlepší hodnoty. Jedná se o tzv. Value Based Procurement. Hodnotou se rozumí nejlepší poměr mezi požadovanou kvalitou a nejvýhodnější cenou. Zároveň vidíme odklon od tzv. nakupování komodit a většího důrazu na nákup řešení. Vidět věci v souvislostech. Pokud se soustředíme na řešení konkrétních potřeb, takový přístup otevře příležitost pro zlepšení, vyšší efektivitu a inovaci.
A závěrem mi dovolte poslední myšlenku. Není pravda, že přístup zohledňující nejlepší hodnotu za peníze, by byl časově náročnější. Vše je jen otázka cviku. První příprava zadávací dokumentace bude krkolomnější, ale s postupujícími zkušenostmi se proces stává efektivnějším. Je to jako učit se jízdu na kole. Pokud Vás přístup orientovaný na nákup nejlepší hodnoty zajímá, využijte členství v klubu IKNZ a pojďte s námi sdílet své zkušenosti.