Institut IKNZ uspořádal webinář #KVALITA VE ZDRAVOTNICTVÍ. Diskuse byla pestrá. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch potvrdil, že data o poskytované péči jsou a je potřeba s nimi dále pracovat a sdílet je. Jako velký úspěch posledních měsíců hodnotí prosazení sdíleného lékového záznamu. Nebylo ojedinělé, že u pacientů docházelo ke kontraindikacím. Upozornil na skutečnost, že je potřeba dále promítat digitalizaci do praxe zdravotnictví a zvyšovat bezpečí pacientů. Záznam webináře ZDE.
Problematika kvality je komplexní. Ze špatných surovin se skvělý produkt nevyrobí. Podobně to platí se zdravotnickými prostředky ve zdravotnictví. Na vzorku 765 analyzovaných veřejných zakázek zaměřených na zdravotnické prostředky za rok 2020 byla prokázána přítomnost kvalitativních hodnoticích parametrů jen u zhruba desetiny z nich. Rozdíly byly tak veliké, že medián dosáhl jen hodnoty 7. Kvalitou v oblasti nákupu zdravotnických prostředků se v České republice zabývala zhruba desetina pracovišť.
Pavel Brůna zdůraznil, že je třeba změnit vnímání kvality a motivaci personálu. Je žádoucí mít větší ambici, než se ukolébat skutečností, že jsme se za posledních 30 let posunuli. Bylo by skvělé usilovat o přední světové příčky v kvalitě zdravotnictví. Parametry kvality jsou dávno známy, ale doporučené postupy se dostatečně nerealizují a výsledky neměří. Dokud se nestane fatální chyba, nic se nestane. Proč čekat na selhání, když lze s kvalitou pracovat průběžně na základě pečlivé analýzy dat? Když už se na některém pracovišti data o kvalitě sbírají, nikdo s nimi dále nepracuje. Nikdo se neptá, co by se mohlo udělat jinak. Chybí vůle pro hlubší analýzu a hledání příležitostí pro zlepšení.
Pokud hovoříme o sběru dat, je nutné počítat s fenoménem morálky vykazování. Jsou oblasti péče – např. pády a dekubity –, kde je žádoucí data sbírat, ale zveřejňovat pouze jejich anonymizovanou formu, která umožní pracovištím vzájemně se porovnat, avšak nenaruší disciplínu vykazování. Zveřejňovat informace o počtu realizovaných výkonů je naopak žádoucí. Pacient se může svobodně rozhodnout, zda se nechá operovat na pracovišti, které vykazuje 3 případy za rok, nebo na vysoce specializovaném pracovišti, které každý den obslouží na 50 podobných pacientů. Kde bude vyšší zkušenost a lepší výsledky péče? Pojišťovny by měly využít své pravomoci a vrámci svých úhradových mechanismů nastavit péči tak, aby své klienty směrovala do nejlepších zařízení v zemi. Je v kompetenci každé zdravotní pojišťovny, kde a za jakých podmínek nasmlouvá péči pro své klienty. Může tak významně ovlivňovat kvalitu poskytované péče. Pacienti musí pochopit, že je pro ně výhodné za péči kousek cestovat a získat to nejlepší.
Jana Petrenko upozornila na nešvar, kdy dnes všechna centra dostávají stejné peníze. Zařízení nejsou motivována své služby zlepšovat. Pojišťovny by měly odměňovat kvalitu a ne kvantitu. Takový přístup by pomohl nasměrovat pacienty tam, kde to lidově řečeno "umí nejlépe." Ještě chvíli potrvá, než se pacient dostane ke kvalitní péči. Pacient dnes zvedne telefon, obvolá známé a zeptá se na doporučení. Je potřeba zveřejňovat informace o kvalitě poskytované péče, aby se pacient mohl správně rozhodnout. V tomto duchu budou úspěšná pouze taková pracoviště, která budou poskytovat vysokou kvalitu. Jak se má pacient orientovat v džungli zdravotnictví? Když nemá "správné" známé, může kontaktovat pacientskou organizaci nebo zdravotní pojišťovnu pro doporučení na kvalitní pracoviště. Do budoucna by se i pacient měl účastnit sledování kvality. Skládala by se tak dohromady čísla o kvalitě péče poskytované zařízením a údaje o kvalitě "zážitku", který při své cestě zdravotnickým zařízením získal. Připomeňme, že i forma komunikace s pacientem je nedílnou součástí léčby, protože významně přispívá k motivaci pacienta účastnit se léčebného procesu.
Comments